Dům plný překvapení

U domu na další měření geopatogenních zón na mě již čekala mladá paní plná očekávání, jak jim budu moci pomoct se špatným spánkem dětí, zejména tím starším. Venku bylo relativně příjemné jarní počasí a svítilo sluníčko, ale hned po vstupu do domu se mi zvednul tlak a naježili všechny chlupy na těle. POZOR, tady bude opravdu něco zvláštního, řekl jsem si.

A taky že jo. V malém dětském pokojíčku jsem naměřil hned 4 zóny, které byly skrz naskrz celým pokojem o poměrně vysoké intenzitě a ložnice manželů na tom nebylo o moc lépe. Začal jsem přemýšlet, co by zde mohlo nejlíp pomoct, protože přemístění nábytku téměř nepřicházelo v úvahu.

Každopádně to nejdrsnější mě teprve čekalo. Po chvilkové konzultaci s majitelkou jsem se vyrovnaná mysl na dobrý spánekod ní dozvěděl, že v synově pokoji, v místě, kde se křížily 3 zóny, viděl její syn (tuším, že mu v té době bylo 5 let) bránu, skrz kterou do domu chodili duchové. Někteří hodní, jiní méně, ale většinou celou rodinu nechávali na pokoji. S jedním se syn skamarádil a dokonce jej šel představit své naprosto vyděšené mamince. Se slovy „Viki stojí vedle mě, ty ho nevidíš?“ mi vylíčila, jak jí zděšením polil pot. Vše umocnil fakt, že syn jí vyprávěl, jak dům vypadal před cca 150ti lety a popisoval tehdejší kulturu. Také jí řekl, že k Vikimu byli lidé zlí a tak si kolem krku uvázal mašličku. To už bylo zle i mně.

Manžel byl vůči tomu skeptický jen do té doby, než duch bývalého kováře, který v nově zrekonstruovaném bytě starého domu měl původně svou dílnu, jej v noci tahal za nohu a za hlasitého zvuku tlukoucího se kladiva o kovadlinu jej chtěl vytáhnout z postele.

Na tento popud si zavolali duchařku, která dokázala část duchů uklidnit, nicméně brána v synově pokoji a Viki byli stále přítomni.

Pomohl jsem tak snížit intenzitu geopatogenních zón v celém bytě a dle slov syna se brána v jeho pokoji se výrazně zmenšila a už mu tam duchové tak moc nechodí.

Tuto zkušenost jsem získal v roce 2019 a dodnes když o ní mluvím, nebo píši, běhá mi mráz po zádech a polívá mne pot. Proto s naprostou pokorou chci říci, že je třeba vědět, že takovéto síly existují a mnohdy jsme od nich jen opravdu malý krůček.